Parašutista v realitách..

JIŘÍ, JSTE JEDEN Z NEJLEPŠÍCH REALITNÍCH MAKLÉŘŮ AGENTURY ZVONEK. JAKOU MĚROU PODLE VÁS K TOMUTO STATUSU PŘISPĚLY VAŠE MINULÉ PRACOVNÍ ZKUŠENOSTI JAK V MARKETINGU, TAK V OBLASTI OBCHODU?
Ve své podstatě se celý můj profesní život věnuji obchodu a komunikaci s lidmi. Reality jsou až neuvěřitelně podobné a blízké obchodování v automobilovém průmyslu, ve kterém jsem se pohyboval mnoho let. Práce v realitách je spravedlivá, kolik do ní investujete času a úsilí, tolik z ní dostanete. Je to velmi o osobě realitního makléře, jeho osobním nastavení a jak se říká jeho „tahu na branku.“

ZAJÍMALO BY MĚ, JAK VYPADÁ VÁŠ PRACOVNÍ DEN. ŘÍDÍTE SE NĚJAKÝMI EFEKTIVNÍMI ZÁSADAMI?
Ano, jsem přesvědčen, že je nutno mít jasně stanovený řád a návyky, které se musejí dodržovat. Pravidelný čas ranního vstávání, příchodu do kanceláře, průběžného plánování schůzek a prohlídek. Na závěr dne plánuji jeden až dva následující dny dopředu. Pokud člověk ztratí řád, tak ho volnost, kterou jako realitní makléři máme, semele. Proto je v našem oboru tak obrovská fluktuace kolegů, kteří neunesli volnost a nedokázali osobní disciplínou oddělit zábavu, někdy i lenost od práce.

KDYBY SE VÁS ZEPTAL MLADÝ DOSPĚLÝ, CO MÁ UDĚLAT PRO TO, ABY BYL STEJNĚ ÚSPĚŠNÝ JAKO VY, CO BYSTE MU PORADIL?
Myslím si, že jsem poměrně pracovitý a snažím se oddělit pracovní a rodinný život a vždy si vyhrazuji čas i pro sebe. Myslím, že pro každého mladého člověka je důležitá vůle uspět. Mít prostě cíl. Když jsem přišel do společnosti ZVONEK, tak jsem si řekl, že budu v celkovém hodnocení makléřů do pátého místa v produktivitě. Bylo mi naprosto jedno, jestli mne budou srovnávat s matadory, kteří v oboru pracují deset a více let, nebo ne. Prostě jsem chtěl být do pátého místa a hotovo! Je to jednoduché, jde o vnitřní motivaci.

PŮSOBÍTE NA JIHOVÝCHODNÍ MORAVĚ, ČÍM JE NEJVÍCE SPECIFICKÝ TRH S NEMOVITOSTMI
V TÉTO OBLASTI?
Náš region je poměrně malý. Myslím tím, že naše práce není ve velkoměstě a tím pádem není tak neosobní a do jisté míry anonymní. Přece jen se dá říct s určitou nadsázkou, že se v našem regionu skoro každý zná s každým, a proto vztah s klienty je více osobní.

CO MÁTE NA SVÉ PRÁCI NEJRADĚJI?
Asi nezávislost, možnost věci řešit dle svého rozhodnutí a po svém v rámci daných pravidel a regulí. Je pro mě důležité plánovat si vlastní čas.

VÍM O VÁS, ŽE JSTE INSTRUKTOR PARAŠUTISMU. JSTE JEŠTĚ V TÉTO OBLASTI AKTIVNÍ?
Aktivní činnosti v parašutismu a instruktorské činnosti se již nevěnuji. Tuto etapu mé životní dráhy instruktora a majitele parašutistické školy jsem ukončil. V leteckém prostředí u parašutismu jsem strávil přes 25 let. Můj první seskok jsem provedl na jaře 1989. Za tuto dobu jsem získal téměř všechna dostupná a možná oprávnění, licence a certifikáty. Jako jsou instruktorská oprávnění k výuce instruktorů, balení záložních, záchranných a pilotních padáků a spoustu dalších. Konec konců mám za sebou přes 7 000 seskoků, což v podstatě znamená v přepočtu přes 100 hodin strávených ve vzduchu. Jak se říká mezi nebem a zemí.

JAK JSTE SE K TOMUTO NEOBVYKLÉMU KONÍČKU DOSTAL?
Přesně si vzpomínám, když jsem jako malý kluk našel v šuplíku v obývacím pokoji fotku mého táty s padákem. Pak na průmyslovce jsem uviděl malý černobílý leták s textem "Nábor do základního výcviku pro seskok padákem". Zašel jsem na letiště do Kunovic a přihlásil jsem se do výcviku. No a pak to přišlo! Dodnes si vzpomínám na výraz otce, když jsem za ním přišel s papírem, aby podepsal souhlas se se- skokem. Před prvním seskokem, aby mne vůbec pustili do letadla, musely proběhnout bezpečnostní prověrky. Na ty jsem čekal téměř tři čtvrtě roku. Tehdejší systém prověřoval, jestli mám čistý „kádrový profil.“ No prostě z dnešního pohledu spousta nesmyslů. Nicméně jsem se tedy dostal do letadla a na jaře 1989 jsem v Břeclavi na letišti provedl svůj první seskok. Je obrovským paradoxem, že až po velké řadě let jsem zjistil, že moje bezpečnostní prověrky dopadly špatně a že se parašutismu věnovat nemůžu a do letadla s padákem na zádech mne nikdy režim nepustí. Náčelník aeroklubu Ivan Kubíček moje prověrky zavřel do šuplíku. Prohlásil, že je vše v pořádku a já jsem mohl skákat. Díky němu jsem mohl prožít těch úžasných více jak 25 let mezi nebem a zemí. Stal jsem se vícenásobným mistrem republiky a taky v roce 2000 reprezentantem České republiky na Světových leteckých hrách ve španělské Granadě. To jsou v podstatě technické Olympijské hry.

BYL JSTE NĚKDY PŘI SESKOKU V OHROŽENÍ ŽIVOTA?
Ohrožení života je příliš silné slovo. Parašutismus je vysoce rychlostní sport. Při volném pádu padáte rychlostí kolem 200 km/hod. A při otevření padáku se může stát spousta věcí. A tím je dáno, že je nutno se rozhodovat s chladnou hlavou, rázně a dobře. Pokud bych to měl více rozvinout - za 25 let jsem musel 16krát otevřít záložní padák. Takže jsem se úspěšně 16krát zachránil.

MÁTE HODNĚ ČINORODÝ ŽIVOTNÍ STYL. KDE SE ZASTAVÍTE A VYPNETE HLAVU?
Máme chatu v Pozlovicích u přehrady v chatové oblasti v bezprostřední blízkosti lesa. To je pro mne absolutní „top“ odpočinek, i když je na chatě spousta práce a pořád co dělat, ale je to moc fajn. A taky mám, díky Bohu, pár opravdových přátel z parašutistického prostředí, se kterými se pravidelně potkávám. Mohu se na ně kdykoliv spolehnout, což je v dnešní době opravdu velmi ojedinělé. Jasné je, že spoustu energie do sebe dostanu na rodinných dovolených, především zimních. Jsme celá rodina zapálenými lyžaři.

NEUSTÁLE SE MLUVÍ O STAGNACI EKONOMIKY A TRHU S NEMOVITOSTMI. ZAZNAMENAL JSTE VY OSOBNĚ VÝRAZNÝ PROPAD? JAK SE ZMĚNILA NÁLADA KLIENTŮ? MAJÍ STÁLE ZÁJEM O INVESTIČNÍ NÁKUPY NEMOVITOSTÍ?
Trh s nemovitostmi se neustále mění a je nutno na tyto změny pružně reagovat a přispůsobit se vývoji. To, co platilo před půl rokem, již neplatí, a co fungovalo už nefunguje. Nicméně všechny změny přichází v určitých cyklech a jejich podstata se opakuje. U investičních nákupů je zcela patrné, že o investiční nemovitosti je stále zájem. Klienti však daleko více než před rokem a půl zvažují a více počítají, zda se koupě nemovitosti vyplatí. Tomu odpovídá i následný tlak na cenu nemovitosti. K dotazu, jestli se teď víc točí nájmy nebo prodeje - ve velké části Evropy je nájemní bydlení naprosto běžné a daleko rozšířenější než v České republice. I u nás je však nyní ná- jemní bydlení na velkém vzestupu. Ale je nutné si uvědomit, že někdo byty, které pronajímáme, musí vlastnit jako byty investiční. Takže jsme znovu u toho původního, jedná se o změnu chování a změnu trhu s nemovitostmi.